Těžké časy rodí silné muže, silní muži dělají dobré časy. Dobré časy plodí slabé muže, kteří přinášejí těžké časy.
Je historickou skutečností, že největší rozvoj nesmyslu pacifismu se vždy objevuje v dlouhých dobách míru.
Dalším momentem, který mi hlava nebere jsou úvahy typu „tohle se ve 21. století přece nemůže dít“.
Je to podobně hloupá úvaha, jako tvrdit, že dům nemůže zahořet, když máme tolik požárních hlásičů a novou hasičskou stanici za rohem.
Tenhle víkend jsem věnoval desítce chlapů, kteří jedou domů, do války. Znal jsem je osobně z dřívějších dob.
Já nějaké rady z taktiky, a prepperství, kolega alespoň v rychlosti základy ovládání samopalu vz. 58 a AK47.
Ne, nedá se to dohnat ani za dva dny, ani za měsíc. Lze dát pár rad a doufat, že něco málo dojde využití. Možná, snad…
Ve všem špatném je třeba hledat alespoň trochu dobrého. Poučení, zkušenost.
Snad se poučí i naše společnost, a začne ignorovat nesmyslné výkřiky proti všem, kteří vědí, že nikdy nepřestane platit „Si vis pacem, para bellum“.
Snad všem dojde, že stačí pár dní, někdy okamžik, a ohně hoří… i když před chvílí krásně svitilo sluníčko a vypadalo to, že budoucnost muže být jen růžová …